Autobusový blog

Autobusová nádraží ve většině měst jsou spíš pomníky před dvaceti lety ukončeného režimu než důstojné terminály moderní dopravy. Paradoxně čím větší město, tím zpravidla horší „autobusák“. Menší města a obce již nezřídka nějaké ty prostředky na opravu vyhradily, takže unifikované kovové (kovovo-skleněné) orezlé boudy nahradily často skvěle vypadající a obvykle i unikátně řešené zastávky. Ale větší města asi mají své priority jinde než ve veřejné dopravě, tím méně v jejích zastávkách a stanicích. Jednou z mála výjimek je středočeská Mladá Boleslav, kde byste marně hledali klasickou špinavou změť ocelových profilů a trubek. Zdejší autobusové nádraží odpovídá 21. století.

Autobusové nádraží, zábavně-obchodní centrum a zastávka vlaku v jednom komplexu. Vítejte v Mladé Boleslavi.

Velkou předností mladoboleslavského autobusového nádraží je integrovanost (chcete-li propojenost). Na terminálu totiž staví pod jednou střechou (resp. pod spojenými střechami) jak městská, tak meziměstská hromadná doprava, což po hříchu není v našich zeměpisných šířkách vůbec obvyklé. I za silného lijáku tedy přestoupíte bez namočení bot. Třebaže nádraží je jinak docela otevřené, takže i dobře větrané a bez temných koutů, odkud by mohl vyskočit nějaký kriminální živel.

Aby toho nebylo málo, tak hned vedle autobusového nádraží je nádraží vlakové (přesněji řečeno vlaková zastávka). Nevím, jak dobře je tato trať napojena do místní železniční sítě, ale soudě podle množství lidí, kteří na místní lokálku čekali (resp. z ní vystoupili), jde o slušně využívané spojení. Cesta z nádraží na autobus je navíc z velké části zastřešena, takže opět se zde lze docela dobře pohybovat i za nevlídného počasí. Největší „vychytávka“ těsně sousedícího vlakového nádraží je však v jeho umístění — naleznete ho totiž zakopané ve zhruba deset metrů hlubokém koridoru pod úrovní nádraží autobusového. Vlaky tedy mohou bez problémů projíždět oblastí, kde se pohybuje velké množství lidí, aniž by byla šance, že někoho ohrozí. Přes koleje totiž nikam dojít nelze, cesty vedou jedině bezpečnými nadchody.

Meziměstské autobusy odjíždí, vzadu na parkovišti postávají vozy MHD.

Obě nádraží (vlakové i autobusové) také těsně sousedí s obchodně-zábavním centrem. Kromě toho, že můžete na autobus čekat v teple v kavárně, koupit si nějaké občerstvení, či si dojít na toaletu důstojné úrovně, má toto řešení ještě jeden přínos. Obchodně-zábavní centrum zahrnuje rozsáhlá nadzemní a podzemní parkoviště, kde můžete pohodlně (v době, kdy jsem tam byl já, i bezplatně — soudě podle závor by to tak ale nemuselo být pořád) odstavit své vozidlo. Pravda je, že cesta z podzemního parkoviště na autobusové nádraží je sice poněkud spletitá (a zřejmě proto, aby člověk prošel velkou část obchodního centra, také neoznačená), ale neznám moc míst, kde by bylo tak blízko autobusů slušné parkoviště.

Přilehlé parkoviště autobusů. Vpředu je dobře vidět starší Škoda 21Ab. Tyto přes deset let staré vozy nahrazují v Mladé Boleslavi Citara od Mercedesu (Evobusu) a Crosswaye LE z Karosy (Irisbusu).