MHD v Ústí nad Labem
Severočeské Ústí nad Labem zná většina lidí spíše v negativních
souvislostech — vleklé problémy s chemičkou Setuza (stojí uvnitř
města), problémy s nepřizpůsobivými občany, jež vyvrcholily stavbou zdi
v Matiční ulici, povodně, které pravidelně zaplavují nízko položené
oblasti města (o stoleté vodě z nedávné doby ani nemluvě), či třeba
i boj místního meziměstského autobusového dopravce s krajským úřadem.
To jsou navíc jen některé z mediálních kauz, jež „proslavily“ toto
bezmála stotisícové město v uplynulých letech. Nás však nezajímají
problémy Ústí samého (byť jich je ještě více), ale podíváme se na
neméně zajímavou ústeckou městskou dopravu. Kromě autobusů totiž
v Ústí potkáte i vozy s tykadly…
To nejmodernější, co můžete v Ústí
nad Labem vidět, je Škoda
25Tr.
Ale pěkně popořadě: Podíváme-li se do historie, zjistíme, že to
nejsou ani autobusy, ani trolejbusy, co v Ústí nad Labem vozilo obyvatele od
počátku. Mnoho lidí dnes už možná neví, že počátek ústecké hromadné
dopravy je spjat s tramvajemi. První kolejové vozy tu začaly jezdit již
v roce 1899 a do druhé světové války se zdejší síť utěšeně
rozrůstala. V roce 1937 dosáhly tramvajové tratě úhrné délky
47 kilometrů, což je zařadilo na třetí místo v tehdejším
Československu (po Praze a Brně). Jenže po válce to šlo s ústeckými
tramvajemi z kopce. Jejich osud jako by v roce 1947 předznamenala nejhorší
tramvajová nehoda v našich dějinách — kvůli poruše brzd plně
obsazeného vozu tehdy zemřelo 30 lidí, 45 bylo raněno těžce a 31 lehce.
Špatný technický stav ústeckých tramvají, touto událostí nepříjemně
potvrzený, postupně uzavíral další a další tratě, až nakonec v roce
1970 vyjely tramvaje v Ústí nad Labem naposledy.
Památka na 71 let provozu tramvají.
Již před ukončením tramvajového provozu přebíraly otěže městské
hromadné dopravy autobusy, které se v šedesátých a sedmdesátých letech
propagovaly jako „ta jediná správná volba“. A majoritu ústeckých linek
obsluhují autobusy dodnes. Nutno dodat ovšem, že jde o autobusy poměrně
kvalitní. Hlavní tíhu nesou z mnoha našich měst známé Citybusy, a to jak
v dvanáctimetrovém
provedení, tak dlouhé
osmnáctimetrové vozy s kloubem. Nové „krátké“ (nízkopodlažní)
vozy však už nesou znak Mercedesu — několik málo vozů typu Citaro,
jež u nás také nejsou nijak neobvyklým typem, doplňují už o něco
vzácnější stroje Conecto.
Nosnou autobusovou sílou jsou Citybusy —
tento je velmi netypický svým modrobílým zbarvením.
V Ústí nad Labem je až neobvyklá koncentrace kloubových vozů. Kromě
již zmíněných Citybusů
18m, zde potkáte také jejich kolegy s vysokou podlahou — tedy Karosy
B94× — stejně jako jejich nástupce, tedy Irisbusy
Citelis 18m. Jako zálohy pak dopravce vlastní ještě staré (ale dobře
udržované) kloubové
Karosy sedmistovkové řady (tedy typ B74×). Svým způsobem je tedy
autobusová doprava v Ústí nad Labem zajímavým muzeem kloubové produkce
z Vysokého Mýta. Ze sériově vyráběných modelů zde (pro příznivce
autobusů bohužel, pro cestující spíš bohudík) nepotkáte jen Karosu
ŠM 16,5, byť z těch 16 kusů, co byly v letech 1968 až
1969 vyrobeny, jeden v Ústí nad Labem jezdil.
Domácí výrobky doplňuje zahraniční Mercedes-Benz
O345 Conecto.
Elektrická trakce však v roce 1970 nezmizela z ústeckých ulic nadobro.
Už tehdy se uvažovalo o nahrazení tramvají trolejbusy, ale (jak již bylo
ostatně řečeno) přednost dostaly autobusy. Naštěstí ovšem ne nadlouho.
Už po čtrnácti letech byla zahájena stavba první trolejbusové linky a
o čtyři roky později (tedy v roce 1988) vyjely trolejbusy do ulic.
V Ústí nad Labem tak nyní existuje třetí nejmladší trolejbusový provoz
u nás. Novější už jsou pouze v Českých Budějovicích (zahájen 1991,
ovšem potřetí v historii — poprvé vyjely trolejbusy v Českých
Budějovicích naopak už v roce 1909) a v Chomutově a Jirkově (zahájen
1995).
Karosy
B741 fungují už většinou jako zálohy. Tato jede trolejbusové
lince 62.
Jestliže jsme u autobusů konstatovali, že v Ústí nad Labem jezdí
mnoho kloubových autobusů, v případě trolejbusů potkáte (téměř)
výhradně kloubové stroje. Ústecký dopravní podnik vlastní více než
šest desítek strojů, z nichž třetí nápravu a „harmoniku“ postrádá
jeden jediný. Pokud je mi ovšem dobře známo, za běžné situace tento
v Ústí nad Labem ojedinělý stroj vůbec nejezdí. A co lze pod ústeckými
trolejemi potkat? Drtivá většina spojů obsluhována dnes již zastaralými
trolejbusy Škoda
15Tr, v lepším případě modernizovanou verzí Škoda
15TrM (snadno ji poznáte podle světelných panelů). Narozdíl od
autobusů, kde je zastoupení nízkopodlažních strojů velmi slušné (za
běžné situace bych odhadl, že nízkopodlažní jsou tři ze čtyř
projíždějících spojů), jsou tak ústecké trolejbusy prakticky všechny
s podlahou „vysokou“.
Unikátní Škoda
22TrS na točně krásné nové trati na Střekově.
Ze zhruba šesti desítek trolejbusů je jich nízkopodlažních pouze devět. Dvě třetiny z nich (tedy šest) jsou velmi moderní stroje Škoda 25Tr, tedy trolejbusy na bázi 18metrového Citelisu. Zbylá tři nízkopodlažní vozidla, jsou jedny z posledních výrobků Škody Ostrov (nad Ohří) – typ Škoda 22Tr. Kromě faktu, že jde o nízkopodlažní vozidla vlastní (české) konstrukce, a kromě bezpochyby nadčasového designu Patrika Kotase, není bez zajímavosti, že Ústí nad Labem je společně s Brnem jediné město, kde tyto kloubové stroje můžete vidět. Celkem bylo vyrobeno pouhých třináct vozidel. Tři jsou v Ústí, osm v Brně a jeden (první prototyp,dnes již bez výzbroje) v brněnském technickém muzeu. Chybějící třináctý kus byl vyexportován v roce 2006 do maďarského Szegedu. Jestli je tam ale skutečně v provozu, to se mi nepodařilo bohužel zjistit. A ještě jedna perlička: Jedna z ústeckých Škod 22Tr je druhým prototyp označovaný jako Škoda 22TrS.
Modernizovaný, ale přesto již příliš
starý — trolejbus Škoda
15TrM.
Přestože ústeckých 11 trolejbusových linek patří k největším provozům u nás, síť se dále rozšiřuje. Naposledy byla na přelomu let 2007/2008 otevřena nová trať na Střekov, čímž se po dlouhých letech dostala elektrická trakce opět na levý břeh Labe (tramvaje sem přestaly jezdit před čtyřiceti lety — v roce 1968). Pokud budete mít někdy do Ústí nad Labem cestu, rozhodně doporučuji tento nový úsek alespoň projet, neboť jde o opravdu nádherný kus trati. Navíc na lince 60, která zde jezdí, potkáte i všechny ústecké nízkopodlažní trolejbusy (tedy Škody 22Tr(S) i 25Tr). Není to přitom žádná protekce: Linka 60 totiž protíná centrum města a obsluhuje i úsek kolem místní nemocnice. Dopravní podnik tak to málo trolejbusů, které jsou přizpůsobeny méně mobilním občanům, nasazuje rozumně do míst, kde je to nejvíce potřeba.
Komentáře
Autoři – jeden z Kamenického Šenova, druhý z Prahy… Takže už je mi jasné, proč je v článku tolik faktických chyb. Jen pár příkladů: Hned v úvodu je věta „…vleklé problémy s chemičkou Setuza (stojí uvnitř města)…“. Takže pánové – Setuza nestojí v centru, ale v městské části Střekov, na pravém břehu Labe – čili přesně na opačné straně, než kde je centrum města. Vy máte nejspíš na mysli Spolchemii (bývalý Spolek pro chemickou a hutní výrobu). Další věta – „…A majoritu ústeckých linek obsluhují autobusy dodnes…“ – to je další nesmysl. Konkrétní čísla si zjistěte na stránkách DPmÚ nebo stránkách města Ústí, ale přesný opak je pravdou. K trolejbusům mám další poznámku – opět použiji citát: „…Ústecký dopravní podnik vlastní více než šest desítek strojů, z nichž třetí nápravu a „harmoniku“ postrádá jeden jediný. Pokud je mi ovšem dobře známo, za běžné situace tento v Ústí nad Labem ojedinělý stroj vůbec nejezdí.“ To je další nepravda. ‚Krátké‘ trolejbusy (Škoda 14Tr) jezdí na lince č. 58 od zavedení nového jízdního řádu 1.9.2009, do té doby byly z důvodu nižší využitelné kapacity provozovány na nočních linkách. Jediné, co tato tvrzení (s výjimkou prvního) omlouvá, může být datum založení těchto stránek. Pokud se ovšem autoři prezentují jeden jako odborný žurnalista, případně druhý jako fanoušek tramvají, měli by se držet faktů, případně udržovat web aktuální. Ale abych nebyl pouze negativní – až na uvedené chyby je ‚Autobusový blog‘ prima, s řadou zajímavých fotografií. Jen neumím – s přihlédnutím k popsaným nepřesnostem – posoudit informace, týkající se dalších měst, která osobně neznám. To je škoda, protože podobně zaměřených webových stránek příliš mnoho není. Držím palce, ať se vám daří – a pozor na upgrade informací; většina městských dopravních podniků se rychle vyvíjí a mění. Ať se vaše stránky nezařadí spíš do kategorie ‚oldies‘ a ‚veterancars‘ ;) Lukáš
Reakce na Lukino @ 17.11.2009:
Jsem rád, že se Ti autobusový blog líbí do té míry, že jsi neváhal věnovat čas takové dlouhé analýze článku :-). To považuji za úspěch a je to přesně to, co jsme od Autobusového blogu chtěli… nezakládáme si detailech (ani nemůžeme, je to web fanoušků, nikoliv odborníků), jde nám o to přibližovat veřejnou dopravu běžným lidem. Proto tu byly, jsou a do budoucna musí být nepřesnosti. Ať už jsou chtěné (nutné pro pochopitelnost laikům), či plynoucí z neznalostí podrobností. Jen pro příklad z toho, co jsi zmínil:
- Setuza uvnitř města: Podíváš-li se na mapu Ústí nad Labem, je zjevné, že Setuza stojí skutečně uvnitř města (dovoluji si upozornit na rozdíl termínů „uvnitř“ a „v centru“). Přesně tak se to jeví i návštěvníkovi přijíždějícímu do Ústí: Vjede do města a Setuzu nemůže přehlédnout, třebaže většinou přijede po druhém břehu. To, že Ústečtí nepovažují Střekov za součást města ale za jakousi ústeckou kolonii, je z pohledu zbylých deseti milionů obvyvatel téhle země dost irelevatní ;-).
- Majorita linek: Pohledem na stránky DP UnL si každý může snadno spočítat, že v Ústí jezdí 11 trolejbusových a 18 autobusových linek, tedy majorita linek, co do počtu, leží na autobusech. Ano, mohli bychom se bavit o počtu přepravených cestujících, o vozokilometrech a mnohých dalších parametrech… ale to už jsou věci, kterým by běžný člověk těžko porozuměl. Navíc to jen konstatování faktu, nikdo neřešil například otázku ekologičnosti dopravy, kde by bylo samozřejmě potřeba zohlednit jiné parametry než prosté počty.
- 14Tr: Sám si tu pasáž zkopíroval včetně poznámky „pokud je mi známo“. Tedy nikdo netvrdil, že to tak bezpodmínečně musí být. Právě naopak to byla hozená rukavice lidem, co vědí více, aby do poznámek přidali upřesnění…
A tak bychom mohli pokračovat dál a dál, protože určitě si v tom článku našel další věci, které Ti nebyly úplně po chuti a stejně tak by jiní mohli najít podobné „chyby“ v jiných článcích. Ovšem jak jsem říkal už u vzniku těchto stránek… nemáme ambici hrát si na odborníky. To dělá spousta jiných lidí a výsledky stojí za starou bačkoru. Tady prostě píšeme o zajímavostech tak, jak je vidíme my. A fakt, že to lidi láká ke čtení a diskuzi značí, že to je zjevně není špatný koncept. Koneckonců, tyto stránky jsou blog, nikoliv encyklopedie. Což je v podstatě to nejdůležitější, co je potřeba na Tvé námitky odpovědět…
MOC HEZKE JA VIM JAK VIPADAJI PROTOZE BIDLIM V USTI NAD LABEM…PETR CHARVAT
Tak Škoda 22Tr(AC) v maďarském Szegedu skutečně jezdí — tady je důkaz.