MHD v Ústí nad Labem

přidáno 04.04.2009 do kategorie reportáže s tagy internet, mhd, trolejbus a ústí nad labem

Severočeské Ústí nad Labem zná většina lidí spíše v negativních souvislostech — vleklé problémy s chemičkou Setuza (stojí uvnitř města), problémy s nepřizpůsobivými občany, jež vyvrcholily stavbou zdi v Matiční ulici, povodně, které pravidelně zaplavují nízko položené oblasti města (o stoleté vodě z nedávné doby ani nemluvě), či třeba i boj místního meziměstského autobusového dopravce s krajským úřadem. To jsou navíc jen některé z mediálních kauz, jež „proslavily“ toto bezmála stotisícové město v uplynulých letech. Nás však nezajímají problémy Ústí samého (byť jich je ještě více), ale podíváme se na neméně zajímavou ústeckou městskou dopravu. Kromě autobusů totiž v Ústí potkáte i vozy s tykadly…

To nejmodernější, co můžete v Ústí nad Labem vidět, je Škoda 25Tr.

Ale pěkně popořadě: Podíváme-li se do historie, zjistíme, že to nejsou ani autobusy, ani trolejbusy, co v Ústí nad Labem vozilo obyvatele od počátku. Mnoho lidí dnes už možná neví, že počátek ústecké hromadné dopravy je spjat s tramvajemi. První kolejové vozy tu začaly jezdit již v roce 1899 a do druhé světové války se zdejší síť utěšeně rozrůstala. V roce 1937 dosáhly tramvajové tratě úhrné délky 47 kilometrů, což je zařadilo na třetí místo v tehdejším Československu (po Praze a Brně). Jenže po válce to šlo s ústeckými tramvajemi z kopce. Jejich osud jako by v roce 1947 předznamenala nejhorší tramvajová nehoda v našich dějinách — kvůli poruše brzd plně obsazeného vozu tehdy zemřelo 30 lidí, 45 bylo raněno těžce a 31 lehce. Špatný technický stav ústeckých tramvají, touto událostí nepříjemně potvrzený, postupně uzavíral další a další tratě, až nakonec v roce 1970 vyjely tramvaje v Ústí nad Labem naposledy.

Památka na 71 let provozu tramvají.

Již před ukončením tramvajového provozu přebíraly otěže městské hromadné dopravy autobusy, které se v šedesátých a sedmdesátých letech propagovaly jako „ta jediná správná volba“. A majoritu ústeckých linek obsluhují autobusy dodnes. Nutno dodat ovšem, že jde o autobusy poměrně kvalitní. Hlavní tíhu nesou z mnoha našich měst známé Citybusy, a to jak v dvanáctimetrovém provedení, tak dlouhé osmnáctimetrové vozy s kloubem. Nové „krátké“ (nízkopodlažní) vozy však už nesou znak Mercedesu — několik málo vozů typu Citaro, jež u nás také nejsou nijak neobvyklým typem, doplňují už o něco vzácnější stroje Conecto.

Nosnou autobusovou sílou jsou Citybusy — tento je velmi netypický svým modrobílým zbarvením.

V Ústí nad Labem je až neobvyklá koncentrace kloubových vozů. Kromě již zmíněných Citybusů 18m, zde potkáte také jejich kolegy s vysokou podlahou — tedy Karosy B94× — stejně jako jejich nástupce, tedy Irisbusy Citelis 18m. Jako zálohy pak dopravce vlastní ještě staré (ale dobře udržované) kloubové Karosy sedmistovkové řady (tedy typ B74×). Svým způsobem je tedy autobusová doprava v Ústí nad Labem zajímavým muzeem kloubové produkce z Vysokého Mýta. Ze sériově vyráběných modelů zde (pro příznivce autobusů bohužel, pro cestující spíš bohudík) nepotkáte jen Karosu ŠM 16,5, byť z těch 16 kusů, co byly v letech 1968 až 1969 vyrobeny, jeden v Ústí nad Labem jezdil.

Domácí výrobky doplňuje zahraniční Mercedes-Benz O345 Conecto.

Elektrická trakce však v roce 1970 nezmizela z ústeckých ulic nadobro. Už tehdy se uvažovalo o nahrazení tramvají trolejbusy, ale (jak již bylo ostatně řečeno) přednost dostaly autobusy. Naštěstí ovšem ne nadlouho. Už po čtrnácti letech byla zahájena stavba první trolejbusové linky a o čtyři roky později (tedy v roce 1988) vyjely trolejbusy do ulic. V Ústí nad Labem tak nyní existuje třetí nejmladší trolejbusový provoz u nás. Novější už jsou pouze v Českých Budějovicích (zahájen 1991, ovšem potřetí v historii — poprvé vyjely trolejbusy v Českých Budějovicích naopak už v roce 1909) a v Chomutově a Jirkově (zahájen 1995).

Karosy B741 fungují už většinou jako zálohy. Tato jede trolejbusové lince 62.

Jestliže jsme u autobusů konstatovali, že v Ústí nad Labem jezdí mnoho kloubových autobusů, v případě trolejbusů potkáte (téměř) výhradně kloubové stroje. Ústecký dopravní podnik vlastní více než šest desítek strojů, z nichž třetí nápravu a „harmoniku“ postrádá jeden jediný. Pokud je mi ovšem dobře známo, za běžné situace tento v Ústí nad Labem ojedinělý stroj vůbec nejezdí. A co lze pod ústeckými trolejemi potkat? Drtivá většina spojů obsluhována dnes již zastaralými trolejbusy Škoda 15Tr, v lepším případě modernizovanou verzí Škoda 15TrM (snadno ji poznáte podle světelných panelů). Narozdíl od autobusů, kde je zastoupení nízkopodlažních strojů velmi slušné (za běžné situace bych odhadl, že nízkopodlažní jsou tři ze čtyř projíždějících spojů), jsou tak ústecké trolejbusy prakticky všechny s podlahou „vysokou“.

Unikátní Škoda 22TrS na točně krásné nové trati na Střekově.

Ze zhruba šesti desítek trolejbusů je jich nízkopodlažních pouze devět. Dvě třetiny z nich (tedy šest) jsou velmi moderní stroje Škoda 25Tr, tedy trolejbusy na bázi 18metrového Citelisu. Zbylá tři nízkopodlažní vozidla, jsou jedny z posledních výrobků Škody Ostrov (nad Ohří) – typ Škoda 22Tr. Kromě faktu, že jde o nízkopodlažní vozidla vlastní (české) konstrukce, a kromě bezpochyby nadčasového designu Patrika Kotase, není bez zajímavosti, že Ústí nad Labem je společně s Brnem jediné město, kde tyto kloubové stroje můžete vidět. Celkem bylo vyrobeno pouhých třináct vozidel. Tři jsou v Ústí, osm v Brně a jeden (první prototyp,dnes již bez výzbroje) v brněnském technickém muzeu. Chybějící třináctý kus byl vyexportován v roce 2006 do maďarského Szegedu. Jestli je tam ale skutečně v provozu, to se mi nepodařilo bohužel zjistit. A ještě jedna perlička: Jedna z ústeckých Škod 22Tr je druhým prototyp označovaný jako Škoda 22TrS.

Modernizovaný, ale přesto již příliš starý — trolejbus Škoda 15TrM.

Přestože ústeckých 11 trolejbusových linek patří k největším provozům u nás, síť se dále rozšiřuje. Naposledy byla na přelomu let 2007/2008 otevřena nová trať na Střekov, čímž se po dlouhých letech dostala elektrická trakce opět na levý břeh Labe (tramvaje sem přestaly jezdit před čtyřiceti lety — v roce 1968). Pokud budete mít někdy do Ústí nad Labem cestu, rozhodně doporučuji tento nový úsek alespoň projet, neboť jde o opravdu nádherný kus trati. Navíc na lince 60, která zde jezdí, potkáte i všechny ústecké nízkopodlažní trolejbusy (tedy Škody 22Tr(S) i 25Tr). Není to přitom žádná protekce: Linka 60 totiž protíná centrum města a obsluhuje i úsek kolem místní nemocnice. Dopravní podnik tak to málo trolejbusů, které jsou přizpůsobeny méně mobilním občanům, nasazuje rozumně do míst, kde je to nejvíce potřeba.


Komentáře

 
ELfkaM
reagovat na tento komentář komentář byl přidán v sobotu 11. dubna 2009 v 23:15
kontakt elfkam[@:zavináč]elfkam[.:tečka]net    prezentace http://postrehy.havlas.eu

Tak Škoda 22Tr(AC) v maďarském Szegedu skutečně jezdí — tady je důkaz.


Lukino
reagovat na tento komentář komentář byl přidán v úterý 17. listopadu 2009 v 14:52
kontakt lukas[.:tečka]malicek[@:zavináč]gmail[.:tečka]com    

Autoři – jeden z Kamenického Šenova, druhý z Prahy… Takže už je mi jasné, proč je v článku tolik faktických chyb. Jen pár příkladů: Hned v úvodu je věta „…vleklé problémy s chemičkou Setuza (stojí uvnitř města)…“. Takže pánové – Setuza nestojí v centru, ale v městské části Střekov, na pravém břehu Labe – čili přesně na opačné straně, než kde je centrum města. Vy máte nejspíš na mysli Spolchemii (bývalý Spolek pro chemickou a hutní výrobu). Další věta – „…A majoritu ústeckých linek obsluhují autobusy dodnes…“ – to je další nesmysl. Konkrétní čísla si zjistěte na stránkách DPmÚ nebo stránkách města Ústí, ale přesný opak je pravdou. K trolejbusům mám další poznámku – opět použiji citát: „…Ústecký dopravní podnik vlastní více než šest desítek strojů, z nichž třetí nápravu a „harmoniku“ postrádá jeden jediný. Pokud je mi ovšem dobře známo, za běžné situace tento v Ústí nad Labem ojedinělý stroj vůbec nejezdí.“ To je další nepravda. ‚Krátké‘ trolejbusy (Škoda 14Tr) jezdí na lince č. 58 od zavedení nového jízdního řádu 1.9.2009, do té doby byly z důvodu nižší využitelné kapacity provozovány na nočních linkách. Jediné, co tato tvrzení (s výjimkou prvního) omlouvá, může být datum založení těchto stránek. Pokud se ovšem autoři prezentují jeden jako odborný žurnalista, případně druhý jako fanoušek tramvají, měli by se držet faktů, případně udržovat web aktuální. Ale abych nebyl pouze negativní – až na uvedené chyby je ‚Autobusový blog‘ prima, s řadou zajímavých fotografií. Jen neumím – s přihlédnutím k popsaným nepřesnostem – posoudit informace, týkající se dalších měst, která osobně neznám. To je škoda, protože podobně zaměřených webových stránek příliš mnoho není. Držím palce, ať se vám daří – a pozor na upgrade informací; většina městských dopravních podniků se rychle vyvíjí a mění. Ať se vaše stránky nezařadí spíš do kategorie ‚oldies‘ a ‚veterancars‘ ;) Lukáš


ELfkaM
reagovat na tento komentář komentář byl přidán v sobotu 21. listopadu 2009 v 11:04
kontakt elfkam[@:zavináč]elfkam[.:tečka]net    prezentace http://postrehy.havlas.eu

Reakce na Lukino @ 17.11.2009:

Jsem rád, že se Ti autobusový blog líbí do té míry, že jsi neváhal věnovat čas takové dlouhé analýze článku :-). To považuji za úspěch a je to přesně to, co jsme od Autobusového blogu chtěli… nezakládáme si detailech (ani nemůžeme, je to web fanoušků, nikoliv odborníků), jde nám o to přibližovat veřejnou dopravu běžným lidem. Proto tu byly, jsou a do budoucna musí být nepřesnosti. Ať už jsou chtěné (nutné pro pochopitelnost laikům), či plynoucí z neznalostí podrobností. Jen pro příklad z toho, co jsi zmínil:

  • Setuza uvnitř města: Podíváš-li se na mapu Ústí nad Labem, je zjevné, že Setuza stojí skutečně uvnitř města (dovoluji si upozornit na rozdíl termínů „uvnitř“ a „v centru“). Přesně tak se to jeví i návštěvníkovi přijíždějícímu do Ústí: Vjede do města a Setuzu nemůže přehlédnout, třebaže většinou přijede po druhém břehu. To, že Ústečtí nepovažují Střekov za součást města ale za jakousi ústeckou kolonii, je z pohledu zbylých deseti milionů obvyvatel téhle země dost irelevatní ;-).
  • Majorita linek: Pohledem na stránky DP UnL si každý může snadno spočítat, že v Ústí jezdí 11 trolejbusových a 18 autobusových linek, tedy majorita linek, co do počtu, leží na autobusech. Ano, mohli bychom se bavit o počtu přepravených cestujících, o vozokilometrech a mnohých dalších parametrech… ale to už jsou věci, kterým by běžný člověk těžko porozuměl. Navíc to jen konstatování faktu, nikdo neřešil například otázku ekologičnosti dopravy, kde by bylo samozřejmě potřeba zohlednit jiné parametry než prosté počty.
  • 14Tr: Sám si tu pasáž zkopíroval včetně poznámky „pokud je mi známo“. Tedy nikdo netvrdil, že to tak bezpodmínečně musí být. Právě naopak to byla hozená rukavice lidem, co vědí více, aby do poznámek přidali upřesnění…

A tak bychom mohli pokračovat dál a dál, protože určitě si v tom článku našel další věci, které Ti nebyly úplně po chuti a stejně tak by jiní mohli najít podobné „chyby“ v jiných článcích. Ovšem jak jsem říkal už u vzniku těchto stránek… nemáme ambici hrát si na odborníky. To dělá spousta jiných lidí a výsledky stojí za starou bačkoru. Tady prostě píšeme o zajímavostech tak, jak je vidíme my. A fakt, že to lidi láká ke čtení a diskuzi značí, že to je zjevně není špatný koncept. Koneckonců, tyto stránky jsou blog, nikoliv encyklopedie. Což je v podstatě to nejdůležitější, co je potřeba na Tvé námitky odpovědět…


formule1
reagovat na tento komentář komentář byl přidán v sobotu 13. března 2010 v 10:56

MOC HEZKE JA VIM JAK VIPADAJI PROTOZE BIDLIM V USTI NAD LABEM…PETR CHARVAT


Nový komentář

 
Gravatar - náhled
« nick
« osobní web
« kontakt
« gravatar
zapamatovat osobní údaje
« nevyplňujte, pokud jste člověk!
« příspěvek

než komentář uložíte:
» pokud už komentujete, pište slušně, česky, cesky, slovensky nebo anglicky
» do formuláře vkládejte jen osobní weby, weblogy a portfolia; firemní a výdělečné weby budou odstraněny
» odesláním komentáře souhlasíte s tím, že váš komentář může být smazán (z jakéhokoliv důvodu)


Menu