Autobusový blog

Dnešním dnem začala v Praze jezdit nová autobusová linka 292. Tu pro městskou část Praha 1 provozuje Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP). Linka je to velice krátká, možná nejkratší v Praze, přesto skýtá mnoho zajímavostí. Trasa linky vede z Nemocnice Pod Petřínem na Malostranské náměstí a zpět do nemocnice. Dvě zastávky mezi nemocnicí a náměstím jsou pouze jednosměrné a lze z nich do autobusu nastoupit pouze cestou nahoru, k nemocnici.

…dočíst příspěvek „Elektrobusy v Praze“ (příspěvek tak akorát)

Autobusová nádraží ve většině měst jsou spíš pomníky před dvaceti lety ukončeného režimu než důstojné terminály moderní dopravy. Paradoxně čím větší město, tím zpravidla horší „autobusák“. Menší města a obce již nezřídka nějaké ty prostředky na opravu vyhradily, takže unifikované kovové (kovovo-skleněné) orezlé boudy nahradily často skvěle vypadající a obvykle i unikátně řešené zastávky. Ale větší města asi mají své priority jinde než ve veřejné dopravě, tím méně v jejích zastávkách a stanicích. Jednou z mála výjimek je středočeská Mladá Boleslav, kde byste marně hledali klasickou špinavou změť ocelových profilů a trubek. Zdejší autobusové nádraží odpovídá 21. století.

Autobusové nádraží, zábavně-obchodní centrum a zastávka vlaku v jednom komplexu. Vítejte v Mladé Boleslavi.

…dočíst příspěvek „Autobusové nádraží Mladá Boleslav“ (stručný příspěvek)

Přinášíme další příspěvek od pana Zdeňka Vyskočila: Narozdíl od minulého povídání, v němž vzpomínal na autobusy provozované Rakovnickými keramickými závody, se nyní podíváme do současnosti. Popisovaný vůz je stále v provozu…

…dočíst příspěvek „Obytný autobus“ (stručný příspěvek)

Obklopena dvěma českými výběžky a kusem polského území nachází se na sever od našich hranic německá Žitava (Zittau [citau]). Na první pohled ne moc zajímavé německé město je oblíbeným cílem jak Čechů tak Poláků, neboť má velmi slušnou maloobchodní síť (s velmi slušnými cenami) a pro mnoho našich i polských obyvatel se nachází blíže než většina velkých českých i polských měst. Kromě toho je Žitava také středobodem zdejší německé lázeňsko-turistické oblasti, která (narozdíl od přeshraničních lokalit) na plno využívá krásy místní lužické přírody. Ale Žitava je zajímavá i z dopravního hlediska…

Dopravní terminál v Žitavě: Linkové i zájezdové autobusy staví přímo před budovou vlakového nádraží.
(Zprava přichází úzkokolejná trať místní lázeňské dráhy.)

…dočíst příspěvek „Autobusem za vlakem“ (stručný příspěvek)

V oblasti česko-německo-polského trojmezí funguje poměrně dobře spolupráce měst a obcí všech tří států v rámci takzvaného Euroregionu Nisa (oblast totiž spadá do povodí řeky Nisy; v německu Lužické Nisy — Lausitzer Neisse). Je paradoxem, možná až historickou ironií, že tato spolupráce probíhá pod heslem „Nisa — řeka, která nás spojuje“, přičemž právě řeka Nisa je naopak dokonalým rozdělovníkem území. Po druhé světové válce byly totiž původní tradiční německé oblasti (tzv. Prusko) odtrženy a přiřknuty Polsku, přičemž hranicí byla stanovena právě řeka Nisa (dále na sever pak řeka Odra). To mělo za následek mimo jiné rozpůlení několika obcí. Největší obětí tohoto dělení se stalo město Görlitz. Historické centrum na západním břehu Nisy zůstalo německým (dnes jde o město s cca 57 000 obyvatel), zatímco z východního předměstí vznikl polský Zgorzelec (česky Zhořelec, cca 33 000 obyvatel).

Klasická polská popelnice — Autosan H9–21.

…dočíst příspěvek „Za mostem je ráj“ (dlouhý příspěvek)

Na českých silnicích se prohání celá řada autobusů a trolejbusů, které rozhodně nepatří k běžnému vozovému parku. A nezřídka to jsou vyslovené rarity. Některé z nich upoutají na první pohled, jiné úspěšně unikají pozornosti laické a mnohdy i odborné veřejnosti. Tímto článkem tedy zahajujeme volně navazující seriál, jež přinese (alespoň nějaké) informace o těchto zajímavých strojích.

…dočíst příspěvek „Neobvyklé stroje u nás (I)“ (velmi stručný příspěvek)