Autobusový blog

Zatímco dopravci na západ od nás pozvolna nasazují do provozu autobusy s hybridním pohonem, v Česku jsme podle všeho o krok dále. Nejenže silnice kolem Neratovic brázdí světově unikátní experimentální vodíkový autobus, ale do běžného provozu se dostávají i elektrobusy. První vlaštovkou byly pražské elektrobusy italské výroby, ale ty nejsou zrovna důvodem k chlubení. Jednak je to zahraniční technologie, jednak je jejich spolehlivost bídná, a tak „ekolinku“ 292 nezřídka obsluhují mírně orezlé, špatně spálenou naftou smrdící, ale spolehlivé Ikarusy E91. Za zmínku však stojí domácí SOR EBN 10.5, městský elektrobus z produkce společnosti SOR Lichavy. Měli jsme nedávno možnost se ve vozidle svézt a nafotit ho. A samozřejmě jsme také z různých zdrojů vyšťárali mnoho zajímavých informací, které výrobce i provozovatel prozatím jediného existujícího exempláře (Dopravní podnik Ostrava) více či méně důkladně tají…

…dočíst příspěvek „Český elektrobus“ (dlouhý příspěvek)

Zatímco ulice Prahy (díky nedobré finanční situaci zdejšího dopravního podniku poněkud rozpačitě) zaplňují v Libchavách vyrobené SORy (NB12 City a NB18 City), dopravní podnik moravské metropole dal přednost výrobkům z Vysokého Mýta. A tak se v Brně objevila v těchto dnech várka „polonízkopodlaž­ních“ Irisbusů Crossway (LE). Díky čím dál širší síti spolupracovníků Galerie autobusů vám můžeme přinést žhavé obrázky ještě „nevybalené“ nové brněnské flotily…

…dočíst příspěvek „Nová flotila v Brně“ (velmi stručný příspěvek)

V předchozích příspěvcích na téma ‚rarity u našich dopravců‘ jsme si představili stroje, u nichž se i náhodný (problematiky neznalý) pozorovatel pozastaví. Už na první pohled jsou totiž „nějaké divné“, neobvyklé. Ale existují i rarity, jež mnohdy neodhalí ani člověk v oboru znalý. S podobnou perličkou se můžete potkat v severočeském Děčíně.

Bezpečné poznávací znamení Citelisu Line jsou (pouhé) dvoje dveře.

…dočíst příspěvek „Neobvyklé stroje u nás (III)“ (stručný příspěvek)

Nízkopodlažní autobusy již okupují podstatnou část městských spojů a začínají pronikat i na linky příměstské, či dokonce meziměstské. Jedná se o jev jednoznačně pozitivní. Ocení jej nejen vozíčkáři a maminky s kočárky, ale prakticky kdokoliv, jehož pohybová soustava není zrovna úplně v pořádku (ať už jde o problém neřešitelný nebo třeba jen přechodný). I zdraví lidé by však měli nízkopodlažní autobus ocenit, je totiž daleko bezpečnější: Jednak nízko položené těžiště vozidla zaručuje lepší stabilitu, jednak je karosérie těchto strojů daleko tužší než v případě autobusů klasických. Jenže všechno má i stinné stránky…

Vozidla s nízkou podlahou mají níže položeno těžiště a tedy i lepší jízdní vlastnosti.

…dočíst příspěvek „Stinné stránky nízkých podlah“ (dlouhý příspěvek)