Hořký konec
Jen málo autobusů má to štěstí, že po (zpravidla velmi namáhavém)
„profesionálním životě“ zůstanou v rukou nadšenců, kteří jim dají
nový kabát a nastartují tak jejich nový „život muzejní“. Právě
naopak mnoho autobusů „padne“ při výkonu služby daleko dříve, než by
bylo vhodné (a zejména daleko dříve než by jejich majitel chtěl). Možná
to pro mnohé bude poměrně překvapivá informace, ale jednou z relativně
častých příčin podobných předčasných konců jsou požáry.

Každoročně zachvátí na našich silnicích požár několik desítek
autobusů — v průměru vyjíždějí hasiči zhruba ke dvěma požárům
autobusů týdně. Koneckonců sledujete-li zpravodajství, určitě nejednu
podobnou událost zazmenáte, protože jde o velmi vděčný
„katastrofický“ námět. Nutno ovšem podotknout, že není nutné se
cestování autobusem bát. Požáry autobusů totiž patří podle slov
hasičských záchranných sborů k „nejbezpečnějším“ požárům, které
mohou vzniknout. Evakuace lidí z autobusu je totiž velmi snadná (narozdíl
třeba od budov). Navíc se sluší připomenout, že žádné hořící auto
ani autobus nikdy nevybuchne. Tenhle v akčních filmech často zobrazovaný
efekt totiž v reálném světě nefunguje. Ve vozidle prostě nemá co
vybouchnout. (Pokud tedy zrovna náhodně cestující terorista neveze pět kilo
dynamitu…)

Proč autobusy tak často hoří? Někoho asi napadne špatný technický
stav, někoho možná velká zátěž, kterou vozidla hromadné dopravy osob
podstupují (které osobní auto jezdí osm až deset hodin denně,
v případě zájezdových autobusů i více). Pravda je ale taková, že
autobusy vůbec nehoří více než běžná vozidla. V poměru
k vozokilometrům (tedy k množství kilometrů najetými všemi vozy) je
množství požárů autobusů daleko menší než třeba požáry osobních
vozidel. Autobusů prostě jezdí hodně, a tak také relativně „hodně“
hoří. A jak jsem již zmínil, samozřejmě jsou také více vidět. Zatímco
požár staré Škody 120 patřící Pepovi Vonáskovi z Horní Dolní
zajímá maximálně jeho kumpány v hospodě, požár autobusu pražského
dopravního podniku zajímá kdekoho (a mnozí si na něm přímo smlsnou).

Pokud jde o přiložené fotografie, vidíte na nich Irisbus Citybus 12m z vozového parku Dopravního podniku města Brna (číslo vozu 7612). Respektive to, co z něj zbylo. Za fotografie děkujeme našemu stálému čtenáři, byť bychom samozřejmě byli radši, kdyby podobné snímky vůbec neexistovaly.