Trolejbusy v Evropě

přidáno 23.02.2009 do kategorie zajímavosti s tagy evropa, mhd a trolejbus

V Evropě existuje 160 měst s trolejbusovým provozem, tedy v průměru 3,74 trolejbusových provozů na každý stát (nepočítáme-li Rusko, Kazachstán a Turecko, které mají většinu svého území v Asii). Možná stačilo by stačilo takto suché konstatování do mikroblogu. Jenže průměr je hodnota, která nevypovídá naprosto o ničem, přestože se s ním kdejaký „odborník“ ohání při lecjaké příležitosti. Smysluplnější rozebrání situace vyžaduje o trochu více textu, nicméně dozvíte se daleko víc daleko zajímavějších fak­tů.

Ze 43 evropských států jezdí trolejbusy v plných 26. Možná by se dalo namítnout, že to je v pouhých 60%, jenže musíte si uvědomit, že ve státech jako Andorra, Monako, Vatikán, ale třeba i Island trolejbusy jezdit vůbec nemohou — z mnoha různých důvodů. Pokud tedy vyškrtáme místa, kde je to nemožné nebo vysoce nepravděpodobné, zbyde pouhých 8 států z 34, u nichž to připadá v úvahu. A to už je téměř 80% zemí s trolejbusovým provozem. Můžeme však pokračovat ještě dál a vyloučit země, které v posledních 80 letech neměly ekonomické předpoklady k tomu, aby tam finančně náročný trolejbusový provoz vznikl. Přidáme-li ještě věsměs (polo)ostrovní Dánsko, které není pro trolejbusový provoz vhodné svou geografií, zbydou nám prakticky jen tři státy, kde trolejbusy nejezdí: Finsko, Irsko a překvapivě i Velká Británie. Skutečně, trolejbusovou společnost jejího Veličenstva byste hledali těžko.

Na druhou stranu ze 26 „trolejbusových zemí“ jich plných 11 má pouze jeden provoz. U (polo)ostrovního Řecka, milionového Estonska, či dvoumilionového Lotyšska to asi těžko může být jinak, ale například jediný provoz v Nizozemí (16 milionů obvyvatel), v Belgii (10,5 mil.) a dokonce i v šestačtyři­cetimilionovém Španělsku je poměrně ostuda. Ale ona třeba i taková Francie se svými čtyřmi provozy a Německo s pouhými třemi nepatří rozhodně k trolejbusovým velmocem. Přepočítáno na obvyvatele mají Francouzi jeden provoz na 15 milionů lidí, Němci dokonce jeden na 27,5 milionu obyvatel. I když proti zmíněným Španělů (jeden na 46 milionů občanů, navíc teprve loni spuštěný), to jsou ještě pěkná čísla.

Když se podíváte na rozložení trolejbusových provozů po Evropě, zjistíte, že majorita jich je v bývalém východním bloku. Tragická čísla z Francie, Německa, Španělska a koneckonců i z ostrovního království nejsou nijak neobvyklá. Čím to? Rozhodně to není tak, že by trolejbus byl „komunictické prokletí“. Naopak i západní státy pozvolna přichází těmhle strojům na chuť. Ekologičtěji to prostě nejde. Ale zpět k těm důvodům koncentrace trolejbusů na východě. Protože peníze jsou až na prvním místě, nutno jmenovat především důvody ekonomické. Silné západní ekonomiky vybudovaly ve městech tramvajové provozy dávno před příchodem trolejbusů, a pak už neměly důvod trolejbusové provozy stavět. Poválečný rozvoj východu naopak upřednostnil trolejbusy, které jsou přeci jen levnější na výstavbu i provoz. Také proto je v Česku výjimečně mnoho tramvají i trolejbusů — spojujeme předválečný západní vývoj a poválečný východní. Druhým velkým důvodem byls také poválečná situace. Ropná krize, která udeřila na východní blok, donutila mnohá města jezdit na elektřinu. (Některé poválečné trolejbusové provozy byly po odeznění ropné krize zrušeny, u nás například v Děčíně.) Západu se naopak tento problém netýkal, ropy tam bylo po válce relativně dost.

Do tohoto vysvětlení nezapadají pouze dva státy. Bohaté Švýcarsko stálo ovšem vždy mimo celoevropské dění a tamní vysoká koupěschopnost umožnila vybudovat trolejbusové provozy tam, kde by tramvaje měly zbytečně vysokou kapacitu. Nehledě na to, že švýcarská doprava může obecně jít nejen Evropě vzorem. A tak jediný stát, kde obecný model neplatí, je Itálie. Ale ke každému pravidlu se zpravidla váží i nějaké výjimky, že?

Čistě podle počtu vzato, najdete nejvíce trolejbusů na Ukrajině (mimo jiné i nejdelší trať z Simferopolu na Jaltu s délkou neuvěřitelných 86 km). 47 je číslo, které skutečně nemá obdoby. O druhé místo se dělí Bulharsko a Itálie s 15 provozy, třetí pak je Česko, Švýcarsko a Rumunsko s 13 provozy. Ovšem přepočítáno na počet obyvatel — aby bylo srovnání objektivní — je Ukrajina až na čtvrtém místě (cca jeden provoz na 1 000 000 obyvatel), za třetím Českem (1 na 800 000 obyvatel), druhým Švýcarskem (1 na 600 000 obyvatel) a prvním Bulharskem (jeden na 500 000 obyvatel). Mimochodem — nejstarší provoz je ve švýcarském Lausanne (od 2.10. 1932) a nejmladší aktuálně vzniká v italském Lecce. Nejstarší provoz u nás je z 9.4. 1941 v Plzni, nejmladší z 29.6. 1995 spojuje Chomutov a Jirkov.

Další informace můžete sami načerpat z přiložené tabulky (druhý sloupec je počet provozů v zemi, třetí značí kolik je v zemi obyvatel na jeden provoz) nebo mrkněte na velmi zajímavé webové stránky TrolleyMotion­.com. A něco, co jste možná nevěděli, na závěr: Z pohledu české legislativy je trolejbus drážní vozidlo, tedy vlastně vlak ;-). Proto české (i slovenské samozřejmě) trolejbusy nemají registrační značku.


Komentáře

 
Příspěvek „Trolejbusy v Evropě“ zatím nikdo neokomentoval.

Nový komentář

 
Gravatar - náhled
« nick
« osobní web
« kontakt
« gravatar
zapamatovat osobní údaje
« nevyplňujte, pokud jste člověk!
« příspěvek

než komentář uložíte:
» pokud už komentujete, pište slušně, česky, cesky, slovensky nebo anglicky
» do formuláře vkládejte jen osobní weby, weblogy a portfolia; firemní a výdělečné weby budou odstraněny
» odesláním komentáře souhlasíte s tím, že váš komentář může být smazán (z jakéhokoliv důvodu)


Menu